Nízkoenergetický dům je vlastně běžná stavba, která má ale spotřebu energie na vytápění v rozmezí od 15 do 50 kWh/m² za rok. Toho se dosáhne především kvalitním návrhem a následně provedením stavebních postupů především bez tepelných mostů a izolováním podle doporučených hodnot normy ČSN 73 0540 „Tepelná ochrana budov“.
Postavit nízkoenergetický dům lze někdy i tak, že v běžném projektu zesílíme izolace a použijeme kvalitnější okna, ale ne vždy to platí. Jde o to, že to nejde bez navržení správné orientace domu k jihu, tvar, celkové dispozice domu a vyřešit mnohé další detaily, jako jsou tzv. tepelné mosty a vazby (styk obvodové stěny a podlahy), kudy uniká nejvíc teplo.
Po roce 2020 bude možné stavět prakticky pouze domy s energetickou spotřebou blízkou nule dle směrnice EU. Je to reálné? To se dozvíme za několik let.
Většinou je nutno vyřešit i větrací systém s rekuperací tepla, protože s větráním uniká tolik tepla, že bez jeho zachycení ve speciálním výměníku nelze dosáhnout nízkoenergetické hranice.Důležité je i vyřešení vytápění s chytrou regulací, která dokáže vypnout topení, třeba když do oken zasvítí slunce.
Nízkoenergetické stavby jsou trendem
Dnes se stavbou nízkoenergetických domů zabývá řada architektů i stavebních firem, ale mnohdy nejsou jejich výsledky dobré. Je totiž mnoho předpisů, které je nutno zajistit, aby budova neztrácena zbytečně energii a to má vazbu nejen na odbornost projektanta, ale i cenu stavby. Jak stavět správně nízkoenergetické stavby se tak stále postupně učíme.
Ovšem, je-li však dům postaven podle norem, které se i tak neustále zpřísňují, mělo by se na vytápění vynaložit za rok asi polovina financí ve srovnání se starší výstavbou. Zvláštním typem jsou pak pasivní domy, které mají spotřebu energie pod 15 kWh/m² za rok.
