U hypoték se obvykle úročí fixní sazbou na období podle výběru klienta, tedy jeden, tři, pět, a ve výjimečných případech i na deset, patnáct a až třicet let. Jde o to, že na dané období má klient garantován stejný úrok jako v době žádosti o hypotéku. Tak obě strany, klient i banka, ví, jak vysoké budou splátky po smluvenou dobu.
Nejvýhodnější délka fixace
Ale jaká fixace je nejvýhodnější, nelze všeobecně říci. Jde o to, že pokud máme hypotéku a víme o nějakém větším příjmu financí, tedy např. prodej domu či bytu po rodičích, zvolíme si raději kratší fixaci, protože až skončí, budeme moci bezúplatně část hypotéky umořit. V průběhu fixace úrokové sazby banka omezuje možnost předčasného splacení hypoték, tedy je buď omezen počet mimořádných splátek nebo je předčasná splátka zatížena vysokými poplatky.
Samotné úroky se také během doby mění, proto lze i s nimi spekulovat, a když se myslíme, že jsou na minimální výši, na dně, je čas vyjednat si co nejdelší fixaci. Poměrně vhodnou dobou je právě rok 2012/2013, kdy jsou úrokové sazby u hypotéčních úvěrů hodně nízko (to vychází ze sazby PRIBOR).